Nejlepší a nejpřirozenější způsob výživy je pro kojence mateřské mléko. Po několika šťastných měsících kojení si ale maminky jistě všimnou, že jenom kojení už jejich miminku nestačí a začnou si zjišťovat, kdy by měly jejich mrňouskovi začít přilepšovat a ke kojení začít přidávat pevnou stravu. Na internetu se to radami a mnohdy i dobrými zkušenostmi ostatních maminek jenom hemží.
V záplavě informací ale mezi nimi najdou bohužel i takové, které nejsou úplně vhodné, nebo které by jejich miminku mohly dokonce ublížit. Proto je bezvýhradně nutné řídit se doporučením odborníků – pediatrů a odborníků, kteří mají vzdělání v oblasti kojenecké výživy a kteří řídí se vědeckými poznatky.
Kdy je miminko na příkrmy připravené
Podle doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti můžou nemléčné příkrmy začít obohacovat jídelníček vašeho miminka nejdříve od ukončeného 4. měsíce, nejpozději pak (a to u kojených, nekojených i částečně kojených dětí) od ukončeného 6. měsíce. Začínat by se nemělo ani dřív, ale ani později. A co jsou to vlastně příkrmy? Jde o pevné nebo kapalné potraviny, které jsou jiné než mateřské mléko a kojenecká počáteční a pokračovací výživa.
U naprosté většiny dětí je 4. měsíc období, kdy už jsou z hlediska vývoje miminka na příjem pevné stravy připravené. Důležité přitom je, aby miminko udrželo hlavu ve stabilní vzpřímené poloze a dokázalo při vkládání jídla do úst vzájemně koordinovat oči, ruce i pusu. A hlavně aby takovou stravu dokázalo polykat a udržet v bříšku.
Proč s příkrmy nespěchat
Začínat s příkrmy před ukončeným 4. měsícem by maminky neměly, pouze pokud by k tomu jejich pediatr shledal opravdu závažný důvod. Jde zejména o to, že střeva a celé zažívací ústrojí miminek není ještě dostatečně vyvinuté a na pevnou stravu dostatečně připravené. Potrava by zažíváním prošla bez toho, aby z ní organismus přijal potřebné živiny. Výsledkem by pak bylo, že příjem energie a živin by mohl být pro mrňouska nedostatečný. Dalším důvodem, proč nezačínat dřív, je možné zvýšené riziko průjmových onemocnění a následné podvýživy, protože sliznice zažívacího ústrojí nemá u takto malých kojenců ještě vytvořenou dostatečnou obranu proti bakteriálním nákazám. Právě kvůli nezralosti střevní sliznice existuje také riziko rozvoje alergických onemocnění a následné podvýživy.
Proč ale zbytečně nečekat
Rizika nejsou spojená pouze s předčasným zaváděním příkrmů, ale můžou vznikat také, pokud začnete příliš pozdě. Ideální je, jestliže pediatr z opodstatněného důvodu nedoporučí něco jiného, začít s příkrmy před ukončením 6. měsíce věku miminka. Pokud by rodiče čekali příliš dlouho, mohlo by se stát, že dítě kvůli nedostatečnému příjmu energie a živin ohrozí podvýživou.
Pouze mateřské mléko v tomto věku dítěti přestává stačit, takže by děti mohly mít také nedostatek některých stopových prvků, například železa a zinku, kterých je pro ně v tomto období v mateřském mléce už málo. V neposlední řadě jde také o to, že by maminky mohly promeškat vhodnou dobu pro rozvoj motorických schopností, jako je třeba žvýkání. V této době dítě také začíná rozeznávat chutě a učí se přijímat nové potraviny. Pokud bychom tuto dobu promeškali, děti by se je nenaučily jíst a neměly by odkud přijímat energii.
Další díl průvodce:
2. díl: Čemu se v příkrmech vyhnout a čemu se naopak nevyhýbat