V čem jsou BIO produkty lepší než konvenční?

Mezi lidmi existují zapřisáhlí zastánci toho, že mezi konvenčními a biopotravinami neexistuje žádný rozdíl. Na toto téma probíhají už po desetiletí různé studie, které by měly potvrdit nebo vyvrátit, zda jsou zemědělské produkty vznikající v kvalitě bio lepší a v čem. Ani ty zatím nedávají úplně jednoznačnou odpověď, nicméně některé naznačují, že se jejich vlastnosti skutečně liší.

Metaanalýza z roku 2012 sice uvádí, že biopotraviny nemají významně vyšší obsah živin než konvenční potraviny, jiná metaanalýza z roku 2014 ale zjistila, že biopotraviny obsahují průměrně o 18–69 % více antioxidantů než konvenční potraviny. A to by mohlo mít pozitivní dopady na lidské zdraví. Podle Léona Guéguena, ředitele výzkumu francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum a zároveň čestného člena Francouzské zemědělské akademie, jsou některé druhy biozeleniny také bohatší na hořčík.

Některé novější studie uvádějí, že bioovoce a biozelenina jsou bohatší i na vitamín C a některé antioxidanty – strážce buněk. Rostliny z ekologického zemědělství totiž mají větší potřebu chránit se před teplem, chladem, chorobami a před hmyzem než ty „pesticidní“, které ji díky použitým prostředkům nemají, takže tyto ochranné látky skoro neprodukují. Naproti tomu ekologicky pěstovaná rostlina si je sama vyrábí a využívá je ke své ochraně.

Asociace Generation Futures, která se zabývá ochranou budoucích generací před pesticidy a jinými chemickými látkami, publikovala výzkum, který mimo jiné říká, že průměrný člověk denně přijme v konvenčních potravinách až 128 reziduí, včetně 36 různých pesticidů. Ekologické zemědělství používá pouze přirozené prostředky, a vylučuje tedy používání pesticidů, GMO, ionizaci, chemické přísady i člověkem vytvořené léky. Stručně řečeno, pokud konzumujete produkty ekologického zemědělství, neriskujete, že přijdete do styku s potenciálně nebezpečnými toxickými látkami.

Normy obvykle určují nejvyšší povolené limity pesticidů, s kterými se organismus dospělého člověka dokáže relativně vyrovnat. Naštěstí se ukazuje, že jich je v současných potravinách méně, než tyto limity stanovují. Na druhou stranu musíme mít neustále na mysli, že čím více různých druhů zeleniny, případně dalších zemědělských produktů za den sníme, tím více přijmeme nejen vitamínů a dobrých živin, ale také pesticidů.

Děti a kojenci, kteří zatím nemají vyvinutý detoxikační systém, ještě nedokáží těmto látkám čelit tak dobře jako dospělí. Vzhledem k jejich tělesné hmotnosti navíc konzumují více stravy než dospěláci, takže by jich přijali více. Proto na ně pamatují české normy, které říkají, že výrobky určené pro malé děti a kojence smí obsahovat rezidua pesticidů v maximálním množství 10 µg/kg. Ale řekněte, chtěli byste vašim dětem servírovat takovou stravu? Ekologicky smýšlející pěstitelé proto tyto látky nepoužívají vůbec.

Co se týká chuti, záleží spíše na dané odrůdě a podmínkách, v kterých daný zemědělský produkt vzniká. V této souvislosti je nicméně dobré vědět, že ekologické zemědělství často používá původní odrůdy, díky čemuž máme možnost znovuobjevit starší, už skoro zapomenuté druhy ovoce a zeleniny.

Nakonec je také důležité zvážit důsledky používání pesticidů, hnojiv a antibiotik v konvenčním zemědělství. Biopotraviny jsou pěstovány bez uměle vyrobených chemických látek, což může snížit zátěž pesticidů na životní prostředí a potenciálně i na lidské zdraví. Ekologické zemědělství vychází mimo jiné z odpovědnosti vůči planetě, kterou se snaží zachovat a zachovat i její zdroje a druhovou rozmanitost. Zárukou toho je právě biozemědělství, které respektuje přírodní zákonitosti, venkovní chov zvířat a jejich přirozenou potravu.