_(1).png){kind=logo}
Pesticidy u nás nehledejte, těm se zcela vyhýbáme a to díky permakulturní zahrádce, kterou využíváme k výsadbě. Také dbáme na odběr surovin z lokálních zdrojů, kdy jsou plodiny pod přísným dohledem a z první ruky. Nemusíme pro ně proto daleko cestovat a podporujeme lokální farmáře.
Zastánci konvenčního zemědělství obvykle operují tím, že z nutričního hlediska jsou jejich produkty srovnatelné s tím, co na trh dodávají BIO zemědělci. Z hlediska výživových hodnot možná ano, nicméně z hlediska zdraví tomu tak rozhodně není.
Podle nedávného výzkumu Asociace Generation Futures, která se zabývá ochranou budoucích generací před pesticidy a jinými chemickými látkami, se ukázalo, že průměrný člověk v konvenčních potravinách denně přijme až 128 reziduí, včetně 36 různých pesticidů. Jde o přípravky, které se v zemědělství používají k tlumení chorob rostlin, hubení plevelů, živočišných škůdců a k ochraně rostlin. Jenže stejně jako pro škůdce, jsou i pro člověka škodlivé.
Normy obvykle určují jejich nejvyšší povolené limity, s kterými se organismus dospělého člověka dokáže relativně vyrovnat. Jinak je tomu ale u dětí a kojenců, kteří ještě nemají vyvinutý detoxikační systém a nedokáží těmto látkám čelit. Vzhledem k jejich tělesné hmotnosti navíc konzumují více stravy než dospělí, takže by jich přijali více. Proto na ně pamatují české normy, které říkají, že výrobky určené pro malé děti a kojence smí obsahovat rezidua pesticidů v maximálním množství 10 µg/kg.
Ale řekněte, chtěli byste vašim dětem servírovat takovou stravu? Ekologicky smýšlející pěstitelé proto tyto látky nepoužívají vůbec.
Ekologické zemědělství používá jen přirozené prostředky. Vylučuje tedy používání pesticidů, GMO, ionizaci, chemické přísady i člověkem vytvořené léky. Stručně řečeno, pokud konzumujete produkty ekologického zemědělství, neriskujete, že přijdete do styku s potenciálně nebezpečnými toxickými látkami. Pokud si zemědělec požádá o certifikaci, může pak pro své výrobky používat některou ze značek, které jeho ekologické postupy jasně označují. Jednou z nich je francouzská AB nebo u nás více známá evropská značka s lístečkem, případně takzvaná biozebra. Pokud ji na výrobku najdete, můžete se spolehnout, že podléhá předpisům, které zaručují kvalitu, bezpečí a zároveň respekt k přírodě.
Podle Léona Guéguena, ředitele výzkumu francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum a zároveň čestného člena Francouzské zemědělské akademie, jsou některé druhy biozeleniny bohatší na hořčík. Jak dodává, v této oblasti je ještě zapotřebí provést další výzkumy, a to nejen u hořčíku, ale také u vitamínů. Už dnes je ale jasné, že bioovoce a biozelenina jsou bohatší na vitamín C a některé antioxidanty – strážce buněk. Rostliny z ekologického zemědělství totiž mají větší potřebu chránit se před teplem, chladem, chorobami a před hmyzem než ty „pesticidní“, které ji díky použitým prostředkům nemají, takže tyto ochranné látky skoro neprodukují. Ekologicky pěstovaná rostlina si je sama vyrábí a využívá je ke své ochraně.
BIO produkty Good Goût jsou vyráběny výhradně ze zeleniny z ekologického zemědělství a pro rezidua pesticidů a dusičnanů splňují ještě přísnější prahové hodnoty. Skandinávská značka dětských BIO příkrmů Salvest si zakládá nejen na prvotřídních BIO surovinách, ale také na dalším šetrném přístupu k přírodě. Ovoce a zelenina do kapsiček této značky pochází maximálně ze vzdálenosti 100 km od výrobní linky, kde se následně zpracovává. Odpadá tak nesmyslné převážení surovin z jednoho konce planety na druhý, takže je navíc možné snížit uhlíkovou stopu a ekologickou zátěž Země. Obě značky používají ke konzervaci svých kapsiček šetrnou sterilaci, díky které v nich zůstává zachováno co největší množství živin, včetně vitamínů.
Permakulturní zahrada
Fenoménem současnosti je permakulturní zahradničení. Jeho zastánci se zcela vzdali chemie, a tedy zatížení zeleniny a ovoce jakýmikoli chemickými rezidui. Klíčem k jejich úspěchu jsou záhony obsahující živiny z rozkládající se rostlinné hmoty. Časem se v takové zahradě vytvoří rovnováha. Rostlinky se v záhonech navíc překrývají, takže se chrání navzájem. Pokud je to zapotřebí, je možné sáhnout po prostředcích biologické ochrany, která je založená na různých organismech, které se živí škůdci. Jakmile škůdci zmizí, zmizí i ony (uhynou na nedostatek potravy). V této zahradě si rostliny navzájem nepřekáží, ale pomáhají si a čerpají z půdy rozdílné poměry živin.
Značky Good Goût i Salvest si do svých dětských příkrmů velice pečlivě vybírají pouze vyzrálé a nepoškozené ovoce a zeleninu. Tím se zároveň vyhýbají situaci, že by se v nich mohly vyskytnou myotoxiny, což jsou toxické produkty plísní. Ty vznikají v případě, že se výroby dostane nahnilé nebo jinak poškozené ovoce či zelenina. Testy ukazují, že bez použití fungicidů (druh pesticidu určený k ochraně před houbovými chorobami) nemusí být suroviny automaticky zaplísněné, jak tvrdí někteří zastánci těchto postřiků. Pokud suroviny projdou přísným výběrem, vznikne naprosto čistý produkt.
Výběr prvotřídních a vyzrálých plodů dává smysl i z dalšího hlediska. Takové ovoce obsahuje dostatek přirozeně se vyskytujících cukrů (glukózy a fruktózy), takže už nepotřebuje přislazovat. Pediatři se shodují na tom, že nemá smysl dětem zvyšovat energetický příjem dalším cukrem. Naopak, děti by si na sladkou chuť vůbec neměly zvykat. V pozdějším věku by jí totiž dávaly přednost a mohlo by u nich vzniknout riziko obezity.