_(1).png){kind=logo}
Podávání probiotik se považuje za moderní podporu zdravé střevní mikroflóry. Někteří výrobci je přidávají přímo do umělé kojenecké výživy, nicméně protože jde o živé bakterie, je zapotřebí se k nim náležitě chovat. Vliv na jejich funkci má už samotný výrobní proces a skladování, nicméně největší úskalí představuje samotná příprava mléka. Kdy je tedy lepší sáhnout po probiotických kapkách?
Probiotika jsou živé bakterie, které zlepšují rovnováhu střevní mikroflóry, mají vliv na funkci bariéry sliznice střeva a následně také na imunitu. Považují se za ně především bakterie mléčného kvašení – bifidobakterie a laktobacily. Kdežto prebiotika jsou nestravitelné složky potravin, které podporují růst nebo aktivitu střevní mikrobioty (dříve označované jako mikroflóry), a zlepšují tak zdravotní stav. Prebiotika jsou tedy potravou pro probiotika.
Bakterie, které žijí v našich střevech, se dělí na dvě skupiny: prospěšné a potenciálně škodlivé. Ty prospěšné (probiotika) nám pomáhají tím, že v našich střevech:
✓ vylučují látky, které potenciálně škodlivé bakterie potlačují;
✓ mají schopnost přilnout ke střevní sliznici a zablokují tak místa, kam by mohly přilnout potenciálně škodlivé bakterie;
✓odebírají živiny potenciálně škodlivým bakteriím.
Všechny tyto procesy brání choroboplodným procesům, zlepšují vstřebávání živin, podporují trávení a vývoj a fungování imunitního systému.
Dětský organismus se do kontaktu s bakteriemi dostává hned po porodu. V případě přirozeného porodu se jedná o bakterie mléčného kvašení vaginální flóry. Pokud maminka dítě kojí, jeho střevo se bifidobakteriemi a laktobacily rychle osídlí, což se stane díky prebiotickým oligosacharidům (prebiotika) obsaženým v mateřském mléce. Ty jsou pak „potravou“ pro zdraví prospěšná probiotika.
Děti, které maminky kojit nemůžou, používají umělou kojeneckou výživu. Do té se někteří výrobci snaží přidávat probiotické bakterie a prebiotika, případně jejich směsi. Aby mohly působit, jak mají, musí být odolné vůči kyselému prostředí střeva a musí být schopny přežít v trávicím traktu. Ovšem nejen to, musí přežít také výrobu mléka a jeho skladování.
Ukazuje se, že všechny výše zmíněné procesy již dnes dokáží výrobci kojeneckých mlék víceméně zvládnout, a problém není ani životaschopnost přidaných probiotik při skladování doma. Studie ukázaly, že jejich úbytek během skladování se významně nezměnil jak v uzavřeném, tak v otevřeném mléce. Samozřejmě při dodržení doporučené expirace. Jejich největší zabiják se skrývá jinde.
Klíčovým faktorem účinnosti probiotik v umělé kojenecké výživě je její příprava. Právě tady maminky nevědomky nejčastěji chybují. Pro to, aby tyto dobré bakterie přípravu mléka přežily, je důležitý jak správný postup, tak také teplota vody, z které se mléko připravuje. Ideální teplota vody je pro probiotika 37 °C. Výrobci jsou si této skutečnosti vědomi a v návodech na přípravu doporučují vodu převařit, ochladit na 40 °C a teprve poté přisypat prášek. Nicméně Světová zdravotnická organizace (WHO) v jejích Pokynech pro bezpečnou přípravu, skladování a manipulaci s práškovou kojeneckou výživou nabádá, aby se prášek smíchal s vodou o minimální teplotě 70 °C, což minimalizuje případná rizika možných infekcí způsobených potenciálně patogenními bakteriemi, které by se mohly nacházet v kojenecké výživě. Jenže voda teplejší než 40 °C probiotické bakterie zabíjí. Ke snížení množství probiotik dochází také v případě, že maminka teplotu vody špatně odhadne, například protože je nezkušená, je ve stresu nebo zkrátka nedodrží návod pro přípravu daný výrobcem. To se ostatně může velmi lehce stát a není to nic výjimečného.
Studie ukazují, že podávání probiotik může mít pozitivní vliv na zdraví dětí. K udržení množství životaschopných kmenů baktérií je ale velmi podstatné dodržení doporučené teploty vody pro přípravu kojenecké výživy, protože bifidobakterie a laktobacily jsou na vyšší teplotu vody velmi citlivé. Je tedy otázkou, zda není výhodnější podávat probiotické bakterie orálně, třeba v podobě kapek.
Víte, že…
nejčastěji používanými probiotickými bakteriemi v kojenecké výživě jsou Bifidobacterium lactis, Bifidobacterium breve, Limosilactobacillus reuteri nebo Lactobacillus fermentum?
Zdroje:
1. Lee YK., Salminen S. Handbook of probiotics and prebiotics. John Wiley & Sons, Inc., Publication 2009.
2. Franco-Robles E., Ramírez-Emiliano J., Blumenberg M. Prebiotics and Probiotics – Potential Benefit in Nutrition and Health. IntechOpen 2020; ISBN 978-1-78985-922-5, DOI: 10.5772/intechopen 73714.
3. Sung V, D’Amico F, Cabana MD, et al. Lactobacillus reuteri to Treat Infant Colic: A Meta-analysis. Pediatrics. 2018;141(1): e20171811.
4. Braegger Ch et al. Supplementation of Infant Formula With Probiotics and/or Prebiotics: A Systematic Review and Comment by the ESPGHAN Committee on Nutrition. JPGN 2011;52: 238–250.
5. Thomas DW, Greer FR. Probiotics and Prebiotics in Pediatrics. Pediatrics. 2010; 126(6):1217-1231.
6. https://gastroped.cz/_files/200000162-990f49b01c/stanovisko-k-probiotikum-2014.pdf.
7. Horáčková Š., Švíráková E. Probiotické mikroorganismy v mlékárenském průmyslu. Mlékařské listy. 2009;113(114):12–14.
8. Liptáková D., Hornická M., Valík Ľubomír. Dojčenské mlieka fortifikované probiotikami. Farm Obzor – LXXXIV - 2015; (11-12):241-245. ISSN 0014-8172.
9. Al-Otaibi HS et al. Investigation of the Growth Ability of Probiotic (Lactobacillus and Bifidobacterium) in Infant´s Milk under Different Environmental Conditions. Biomed. & Pharmacol. J. 2016; 9(2):451-462.
10. WHO. Safe preparation, storage and handling of powdered infant formula : guidelines. World Health Organization 2007. ISBN 978-9-4-159541-4.
11. Collier R. Squabble over risks of probiotic infant formula. CMAJ 2009;181(3-4): E46-E47.
12. Měření ČZU, 2021, nepublikovaná data.
RNDr. Pavel Ježek